Počítač SAPI R
Děkuji Moravskému lihovaru Kojetín a. s. za darování počítače JPR 12 R.
Základní informace
Název: | SAPI R nebo JPR 12 R |
Výrobce: | Tesla Strašnice (Praha) |
Vyráběno v letech: | Přibližně od roku 1980 |
Cena: | ?? |
Instrukční soubor: | S největší pravděpodobností totožný s PDP-11/40 |
Šířka datového slova: | 16 bitů |
Maximální operační paměť: | 28 kiloslov – 56 KiB |
Záznamová zařízení: | Dvě osmipalcové disketové mechaniky (kapacita jedné diskety – 250 KiB) / Děrovač děrné pásky DT 105-S / Čtečka děrné pásky FS 1501 |
Periferní zařízení: | Videoterminál Tesla SM 7202 (CM 7202) / Tiskárna Consul 2111 |
Soubor zařízení SAPI R je minipočítačový systém, určený především pro nasazení při přímém řízení procesů v reálném čase, je ale schopen vykonávat funkce univerzálních počítačů malých a středních konfigurací.
Soubor zařízení SAPI R obsahuje řídící jednotku JPR 12 R, desky a jednotky propojení, řadiče a jednotky magnetických pamětí, periferií zažízení a kabely.
Technické požadavky souboru SAPI R
Provozní podmínky.
Zařízení jsou určena k nepřetržitému provozu.
Teplota okolí | +5 °C až +40 °C |
Relativní vlhkost | 40% až 90% při +30 °C |
Síťové napájecí napětí | 220 V stř. ± 10 %, 50 Hz ± 2 % |
Prostředí | Neklimatizované, bez agresivních plynů a par |
Atmosférický tlak | 84 až 107 kPa |
Prašnost | max. 1 mg m3, velikost částic max. 10 µm |
Pracovní vibrace | 0,1 mm při 25 Hz |
Profylaktické prohlídky | 1 × za 24 hod., kontrola funkce ventilátorů |
Technické parametry.
Střední doba mezi poruchami po období časných poruch | 3000 hod. |
Střední doba opravy | 2 hod. |
Součinitel pohotovosti | 0,9992 |
Tolerance udaných funkčních časových průběhů a hodnot bez udání tolerance | 20 % |
Řídící jednotka JPR 12 R
Řídící jednotkou souboru SAPI R je jednotka programového řízení JPR 12 R, která obsahuje procesor, desku operační feritové paměti PMT s kapacitou 8192 slov/16 bit, desku propojení děrnopáskových periferií DPR, která obsahuje základní interface na referenční periferii, snímač děrné pásky FS 1501 A/M nebo FS 1503 a děrovač děrné pásky DT 105 S a desky zakončovacích odporů DOP a ZKO. Operační feritovou paměť JPR 12 R lze přidáním dalších desek PMT rozšířit až do maximální kapacity 28k/16bit.
Jednotka propojení JPN R
Protože počet volných pozic pro desky propojení (s rozvedenými signály společné sběrnice) je v jednotce JPR 12 R omezený, jsou signály společné sběrnice JPR 12 R vedeny kabely do jednotky propojení JPN R, kde jsou rozvedeny na příslušné pozice pro desky propojení. Poslední pozice JPN R je určena pro desku, která společnou sběrnici buď propojí do dalšího JPN R (deska ZZS), nebo signály do dalšího JPN R zesílí (deska OSS) nebo je-li dané JPN R v sestavě poslední, pak musí být v této pozici deska zakončovacích odporů ZKO.
JFD
Doporučené paměťové médium: Flexibilní disk (disketa) formátovaný, odpovídající normě ISO/TC 97/SC 11 (IBM 3740).
RFD
Obsahuje napaječ pro jednotku JFD a desku flexibilních disků DFD. Na desce DFD je elektronika řadiče, řídící činnost magnetické diskové paměti.
PFR – Propojení flexibilních disků JPR 12 R.
Deska zajišťuje přenos datových a řídících signálů mezi společnou sběrnicí SAPI-R a řadičem RFD.
Schéma zapojení napájecího zdroje:
Napaječ NAP 3
Napaječ NAP 3 je určen k napájení jednotky programového řízení JPR 12 R nebo jednotky propojení JPN R. Obsahuje tři stabilizované zdroje napětí: +5 V, +18 V, a -18 V. Stabilizované zdroje napětí jsou řešeny jako seriové stabilizátory napětí. Každý zdroj obsahuje síťový transformátor, křemíkové usměrňovače, filtrační kondenzátory a tranzistorové regulační členy.
V přední části napaječe je vyveden kabel s konektorem, který se připojuje na desku společné sběrnice JPR 12 R. Přes tento konektor se přivádí stabilizovaná stejnosměrná napětí a generované signály do jednotek JPR 12 R nebo JPN R.
Skříň SKR 8
Skříň SKR 8 je rozměrově přizpůsobena 19palcové soustavě. Vnitřní vestavná výška skříně je 32 modulů (1 modul má výšku 44,44 mm). Výstavba s nastavitelnými vodítky umožňuje umístit do skříně panelové jednotky souboru SAPI R (např. JPR 12 R nebo JPN R) o výšce 4 modulů, případně v kombinaci s panelovými jednotkami souboru SAPI (např. JPR 12, JPN) o výšce 6 modulů.
Desky elektroniky
Soubor zařízení SAPI R je řešen s použitím moderní součástkové základny a moderní technologie.
Standardní deska plošných spojů má rozměr 360×360 mm. Na přední straně desky může být umístěno až pět přímých konektorů po 36 vývodech. Na zadní straně desky mohou být umístěny až 3 přímé konektory po 36 vývodech, které slouží k připojení přídavných zařízení. Rozvod napájení na deskách s dvouvrstvými plošnými spoji je proveden kovovými pásky.
Na následujícícm obrázku je nakreslena schematicky standardní deska plošných spojů s označením jednotlivých konektorů a umístěním a značením integrovaných obvodů.
BUS
Deska BUS je deskou řízení společné sběrnicee a obsahuje obvody, které řídí přenos informací po společné sběrnici, obvody obsluhy programu při výpadku a obnově napájení a hodiny reálného času. Na této desce jsou umístěny paměti mikroprogramu a obvody základních hodin počítače.
ALU
Deska ALU je deskou aritmeticko-logické jednotky ALJ. Na této desce jsou umístěny obvody vykonávající veškeré potřebné aritmetické a logické operace.
Veškerá činnost ALJ a obvodů na ní navazujících probíhá prostřednictvím vnitřní sběrnice, jejíž signály jsou označovány funkčně AMUX. Veškeré informace se na tuto sběrnici dostávají pouze z výstupu FMUX, což je multiplexer výstupních signálů vlastní ALJ a signálů přijímaných z datových linek společné sběrnice BUS D00–15.
PMT
[Fotografie poškozeného řadiče s pamětí]
Deska PMT slouží jako operační paměť jednotky programového řízení JPR 12 R
Řídícím centrem celé feritové paměti je časová základna, která generuje ovládácí signály pro všechny ostatní obvody. Činnost časové základny je řízena operačními povely a signály řízené z jednotky JPR 12 R. Naopak ukončení činnosti feritové paměti hlásí časová základna zpět do jednotky JPR 12 R.
Feritová paměť má kapacitu 8 k šestnáctibitových slov. Kapacita paměti jednotky programového řízení JPR 12 R je rozšířitelná po blocích 8 k až do kapacity 32 k. Adresy posledních 4 k jsou však blokovány pro periferie JPR 12 R. Proto časová základna obsahuje dekodér adres, pomocí kterého lze zvolit oblast, ve které bude feritová paměť adresována. Volba se provádí propojením příslušných pájecích špiček.
Deska PMT zaujímá v panelové jednotce vždy 2 pozice. Základní výstavba JPR 12 R obsahuje 1 desku feritové paměti PMT, která je umístěna v pozici K4 a výrobce nedoporučuje umisťovat do této pozice jinou desku.
Její adresace je nastavena v rozsahu 0 až 8K.
PPM
PSI
DZV
PFR
Jaké to bylo pracovat s počítačem tohoto typu?
Vypráví Mudr. Ladislav Appl, kterému děkuji za poskytnutí informací a dobových fotografií.
Napřed jsme počítač dostali bez disketových jednotek. Spouštěl se velice komplikovaně: napřed každý den pracně 16 přepínači na předním panelu se nahrávala sekvence bitů (počáteční zavaděč), pak se nahrála děrná páska s absolutním zavaděčem a pak teprv se mohlo na něm pracovat. Znamenalo to nahrát z děrné pásky program, spustit ho, pak nahrávat z pásek datové soubory od minula a nakonec zase vyděrovat načtené údaje od začátku roku pro zpracování následující měsíc. Snad tam byl nějaký primitivní Basic, ale neuměl indexované proměnné (a(i,j), x(i) apod.). Zato tam byl FOCAL, který byl Basicu podobný, ale který tohle uměl a proto jsem v něm celou statistiku udělal. A uměl i absolutní adresování. S děrnou páskou byla legrace, když se takový měsíční soubor zamuchlal, tak jsme asi 30 m dlouhou pásku vyhodili oknem ven (1 konec jsme samozřejmě nepustili), vítr ji rozmotal z 2. patra přes dvůr až k vrátnici a pak jsme ji pohodlně navinuli (pí S. se vyklonila a vystrčila ruku z okna, dala 2 prsty do V a jimi směrovala pásku dovnitř ke mně k navíječce...). A ten děrovač strašně rachotil. Páska se občas přetrhla, tak se musela lepit a ručně doděrovat a uměl jsem ji číst skrz okno zpaměti, bez pomůcek (a nejen já).
Pak jsme dostali 2 disketové jednotky – na 256 kB, což popravdě řečeno na většinu aplikací stačilo. A hlavně tam byl (vedle jednoduchého textového editoru) i FORTRAN, mám dojem, že IV, ale snad měl i několik vylepšení proti normě k ulehčení programování. Napsaný program se projel nejdřív překladačem FORTRAN a pak se sestavil (linkoval) jiným programem, jehož jméno si už nepamatuji (LINK? – opravdu nevím). A po zlinkování už program běžel – a jak rychle! Samozřejmě při změně programu se musel celý postup zopakovat. Měl jsem na tom zdravotnickou statistiku, ale i matematicko-statistické metody včetně faktorové a clusterové analýzy, vícenásobných regresí a korelací a další programy (včetně tehdy nezbyteného kondiciogramu a testu "předpokladů sexuální aktivity").
Text psaný strojopisem je citací (s menšími úpravami) z oficální dokumentace dodávané k počítači – tu mi poskytl pan Libor Jež, kterému za to velmi děkuji.